Drobečková navigace

Úvod > Škola > Historie

Historie

Na začátku 20. století dochází na bohumínsku společně s rozvojem průmyslu také k nárůstu počtu dětí školního věku. V roce 1911 bylo proto rozhodnuto postavit na tehdejší Bergrově ulici (dnešní Tř. Dr. E. Beneše) další novou školní budovu. Stavbou byl pověřen stavitel Richard Munk. A protože to byl zřejmě stavitel čilý a zdatný, už 8. listopadu 1912 se tu začíná vyučovat. Celá stavba přišla na 58 496 tehdejších rakouských korun. Do budovy vonící novotou byli převedeni všichni chlapci ze smíšené německé obecné školy na náměstí (dnes budova MěÚ).

V roce 1919 došlo k rozdělení tehdejší spojené chlapecké školy obecné a měšťanské na dvě školy: „Öffentliche deutsche Knaben-Bürgerschule“ (Veřejná chlapecká měšťanská škola) zůstala ve školní budově na náměstí a „Öffentliche Volksschule für Knaben“ (Veřejná obecná škola chlapecká) se přestěhovala do budovy na Bergrově ulici.

O osm let později, v roce 1927, byla stávající školní budova rozšířena o levé křídlo, ve kterém se dnes nachází tělocvična, školní jídelna, učebna počítačů a hudebna. Do nových místností ve druhém patře přístavby se ještě v roce 1927 stěhuje městská knihovna i s čítárnou, a zůstává zde až do roku 1938.

Do roku 1945 bývaly v Bergrově škole třídy německých pokračovacích škol. Po osvobození v květnu 1945 tato škola zanikla, stejně jako všechny ostatní německé školy v Bohumíně.

Protože při americkém náletu v srpnu 1944 byla těžce poškozena budova české měšťanské školy na Seifertově ulici (dnešní Masarykova ZŠ), museli být její žáci načas umístěni v prázdné školní budově na dnešní Tř. Dr. E. Beneše. Oprava poškozené budovy na Seifertově ulici byla dokončena v dubnu 1950, její žáci se do ní vrátili a v uprázdněné budově na Tř. Dr. E. Beneše byla zřízena IV. národní škola, jejímž ředitelem se stal Lumír Vavroušek. V témže roce byla ve druhém patře nakrátko umístěna Pomocná škola, která odtud putovala do budovy bývalé Matiční školy na Čáslavské ulici.

Ke dni 1. září 1953 došlo ke spojení  IV. národní školy s I. národní školou a I. střední školou, čímž vznikla Osmiletá střední škola.(OSŠ). Tato škola, jejímž ředitelem byl Jaroslav Hlavsa, měla celkem 25 tříd a navštěvovalo ji 923 žáků a žákyň. Její první až páté ročníky byly umístěny ve školní budově na Gottwaldově ulici (původně ulice Bergrova, dnes Tř. Dr. E. Beneše).  V lednu 1959 z nich byla utvořena další samostatná osmiletá střední škola – oficiálně nazvaná Osmiletá střední škola v Novém Bohumíně, Gottwaldova 456.

Nová škola měla ve školním roce 1959/1960 13 tříd. První učitelský sbor vytvořili učitelé, kteří přišli z různých škol, většinou z Pudlova a nebo ze školy na Seifertově ulici. O žáky zaměstnaných matek pečovala po vyučování dvě oddělení školní družiny, stravování bylo zajištěno ve školní jídelně. Náročným úkolem bylo materiální zajištění školy, tj. její vybavení odpovídajícím nábytkem a potřebnými pomůckami pro vyučování. Na nově vzniklou školu bylo třeba přesunout z OSŠ Zdeňka Nejedlého (dnešní ZŠ Masarykova) vybavení pro žáky vyšších tříd. Nejvíce práce s přípravou nové školy měli správcové kabinetů a třídní učitelé. K slavnostnímu zahájení byla vyzdobena tělocvična školy, do níž byli dne 1. 9. 1959 uvedeni všichni žáci, učitelé a rodiče. Slavnostním projevem prvního ředitele Břetislava Schütze byl zahájen nový školní rok 1959/1960 a jím se začaly psát i první řádky dějin dnešní školy.

Z nejnovějších dějin školy stojí za připomenutí následující události: ve školním roce 1989/90 dochází ke změně názvu školy na Základní škola na Tř. Dr. E. Beneše. V září 1994 se začalo vyučovat na elokovaném pracovišti na Masarykově ulici (v budově polské školy), zde od roku 2004 pracuje školní klub Beník.

V roce 2006 došlo ke sloučení základní školy s mateřskými školami (MŠ Rafinerský lesík a MŠ FIT školka) a oficiální název byl změněn na Základní a mateřská škola na tř. Dr. E. Beneše.